Časová osa 1942
Tlak na Československo vyvrcholil sjednáním mnichovské dohody o odstoupení pohraničního území Československa obývaného německou menšinou. Podepsali ji zástupci Německa, Itálie, Francie a Velké Británie. Českoslovenští politici nebyli k samotnému jednání přizváni.
30. 9. 1938
14. března 1939 vyhlásil Sněm slovenské země vytvoření samostatného Slovenského státu.
14. 3. 1939
V noci začalo postupné obsazování celého území Čech a Moravy. V Praze se objevily první průzkumné jednotky a kolem poledne již bylo zabráno celé hlavní město. Na celém území byla zastavena civilní letecká doprava a v pražském hotelu Palace vznikla první služebna Gestapa na okupovaném území.
15. 3. 1939
Na Pražský hrad přijel Adolf Hitler. Pronesl zde krátký projev a podepsal výnos o zřízení Protektorátu Čechy a Morava. Večer prezident Emil Hácha v rozhlase informoval národ o vzniku protektorátu a vyjádřil naději, že se všichni budou podílet na budování nového státu.
16. 3. 1939
V sobotu 27. září 1941 dorazil Reinhard Heydrich do protektorátu s úkolem zlikvidovat domácí odboj. Ihned po příjezdu zahájil čistky, v rámci kterých byl zatčen mimo jiné i předseda vlády generál Alois Eliáš.
27. 9. 1941
Ihned po Heydrichově příchodu do Prahy se začalo se zatýkáním a popravami. Již během října bylo zadrženo 1772 odbojářů. Během prvního stanného práva bylo zatčeno 5000 osob a z nich bylo zhruba 450 osob po rozsudcích stanných soudů zastřeleno.
28. 9. 1941 – 20. 1. 1942
Z letounu Halifax vyskočili příslušníci skupin Anthropoid (Josef Gabčík a Jan Kubiš), Silver A a Silver B. Kvůli navigační chybě dopadli Kubiš s Gabčíkem nedaleko obce Nehvizdy u Prahy, odkud se vydali hledat své původní záchytné adresy na Plzeňsku.
29. 12. 1941
Adolf Opálka, Karel Čurda a Ivan Kolařík ze skupiny Out distance byli s cílem provádět sabotážní akce v protektorátu vysazeni v březnu 1942. Celé skupině se hned od seskoku nedařilo, Kolařík spáchal v bezvýchodné situaci sebevraždu. Hlavním operačním prostorem zbytku skupiny byla Praha.
28. 3. 1942
Dopoledne dorazili Jan Kubiš s Josefem Gabčíkem do pražské Libně, kde po půl jedenácté zaútočili na projíždějícího Reinharda Heydricha. Gabčíkovi selhala zbraň, ale bomba vržená Janem Kubišem explodovala u pravého zadního kola automobilu a výbuch zastupujícího protektora vážně zranil.
27. 5. 1942
Už hodinu po útoku byly uzavřeny všechny výpadové silnice z Prahy a byla zastavena veřejná i vlaková doprava. K. H. Frank ještě během dne vyhlásil výjimečný stav pro celé území protektorátu.
27. 5. 1942
Ve výkladní skříni prodejny Baťa na Václavském náměstí byly vystaveny předměty zajištěné na místě útoku. Gestapem byl zatčen salesián Štěpán Trochta, pozdější biskup litoměřický, a v Plzni byl kvůli podpoře parašutistů popraven Václav Stehlík se svou rodinou.
28. 5. 1942
Začala další velká razie nacistického bezpečnostního aparátu, během které bylo při pátrání po útočnících prohledáno více než 5000 lokalit a zatčeno 1148 osob. Protektorátní vláda nabídla 10 milionů protektorátních korun za informace vedoucí k dopadení útočníků na Reinharda Heydricha.
29. 5. 1942
Řízením záležitostí říšského protektora byl pověřen Kurt Daluege. Prezident Hácha pronesl v rozhlase projev, ve kterém označil Edvarda Beneše za nepřítele českého národa. Za pomoc výsadku Bivouac byli zatčeni příbuzní parašutisty Karla Svobody, muže původně vybraného k likvidaci Heydricha.
30. 5. 1942
Do Prahy přiletěl Heinrich Himmler, aby Na Bulovce navštívil zraněného Heydricha. Kromě toho navštívil v Panenských Břežanech i Linu Heydrichovou a detailně se u K. H. Franka a Kurta Daluegeho informoval o vyšetřování útoku. Tentýž den odletěl zpět do Berlína.
31. 5. 1942
Po oddělení z Ministerstva školství a národní osvěty začalo existovat Ministerstvo lidové osvěty, v jehož čele stanul Emanuel Moravec. Na Kobyliské střelnici byli popraveni Vladislav Vančura, Viktor Felber, Julius Felber, Jan Mazanec, Jaroslav Štorkán, Bohumír Hanosek, Karel Ludvík a Josef Trčka.
1. 6. 1942
Ilustrační foto
Do pasti padl parašutista Oldřich Pechal, který během krutých výslechů neprozradil Gestapu žádnou cennou informaci. V Praze se sešly desetitisíce lidí, kteří měli odsoudit útok na Heydricha a manifestovat loajalitu říši, propaganda navíc začala využívat bezplatné rekreační pobyty dělníků v lázních.
2. 6. 1942
Na základě udání zajistilo Gestapo dívky z Libně. Mezi zajištěnými byla i Jindřiška Nováková, která v den útoku odvezla zakrvácené kolo Jana Kubiše, ale neprozradila se. V Pardubicích bylo mezitím popraveno 197 podporovatelů parašutistů. Falešná stopa obrátila pozornost vyšetřovatelů útoku k Lidicím.
3. 6. 1942
Heydrich k ránu zemřel na selhání vnitřních orgánů způsobené intoxikací organismu. V protektorátu byly zakázány veškeré kulturní a sportovní akce. Heydrichovo tělo bylo odvezeno na Pražský hrad. V Brně byla oběšena těhotná Židovka Alice Feinová, která se ukrývala před transportem.
4. 6. 1942
Ve strachu před zatčením se do sanatoria v Tišnově uchýlil básník František Halas. V sanatoriu setrval díky primáři Františku Kuthanovi až do 11. července. Před zatčením ho zřejmě zachránila nepravdivá lékařská zpráva, která konstatovala, že je smrtelně nemocen.
5. 6. 1942
V Praze na Kobyliské střelnici byli popraveni Václav Fořt, Josef Helebrand, Anna Hilgertová, Josef Chaloupka, Josef Kotmel, Jan Oldřich, Antonín Pokorný, Josef Procházka, Jan Šinkmajer, Jan Valenta, Miroslav Vitouš a Rosalie Wünschová.
6. 6. 1942
Na Pražském hradě se konal smuteční obřad, během kterého byly vystaveny Heydrichovy ostatky. Obřadu se zúčastnil prezident Emil Hácha i protektorátní vláda. Rakev byla ve smutečním průvodu převezena do Berlína a v protektorátu byl vyhlášen Den smuteční slavnosti.
7. 6. 1942
Generální zmocněnec pro pracovní nasazení Fritz Sauckel požadoval po K. H. Frankovi nasazení 100 000 protektorátních dělníků v Německu.
8. 6. 1942
Ilustrační foto
Prezident Emil Hácha odjel do Berlína na pohřeb Reinharda Heydricha. Vzhledem ke svému zdravotnímu stavu se účastnil pouze části smutečních oslav.
9. 6. 1942
V noci bylo zavražděno 173 zadržených lidických mužů, ženy a děti byly odvezeny. Obec byla vypálena a domy postupně srovnány se zemí. Do Malé pevnosti Terezín přijel první transport žen z věznice Pankrác, mezi vězenkyněmi byly Zdena Mašínová, Milada Horáková, Jaroslava Morávková, Jarmila Morávková, Milada Šámalová nebo Elsa Korčáková.
10. 6. 1942
V Táboře byla popravena těhotná Anna Háková, protože vypnula veřejný rozhlasový přijímač ve chvíli, kdy byla vysílána tryzna za Heydricha. V Mokropsech byla zatčena bývalá senátorka a předsedkyně Ženské národní rady Františka Plamínková.
11. 6. 1942
V Brně vyjádřilo 50 000 obyvatel protektorátu podporu okupačnímu režimu. Emanuel Moravec se v projevu zaručil, že kdokoliv přivede Gestapo na stopu útočníků na Heydricha, nebude potrestán, i kdyby nesl část viny. Členové rodiny nadporučíka Oldřicha Pechala byli popraveni.
12. 6. 1942
Ilustrační foto
Čurda napsal anonymní udání na Gabčíka a Kubiše, které odeslal na četnickou stanici v Benešově. Byla vyhlášena amnestie pro podporovatele parašutistů, pokud se sami přihlásí Gestapu a budou vypovídat. Amnestie byla časově omezena do 18. června. Až do zrady Karla Čurdy ji nikdo nevyužil.
13. 6. 1942
V Praze byli Gestapem zatčeni podporovatelé výsadku Anthropoid Jaroslav Smrž s manželkou Jarmilou a rodina Khodlových. Všichni byli vězněni v Malé pevnosti Terezín a popraveni 24. října v koncentračním táboře Mauthausen.
14. 6. 1942
Gestapo provedlo rozsáhlou pátrací akci ve Smolině a okolí, během které byli zatčeni příbuzní parašutisty Josefa Valčíka. Po výsleších na Gestapu v Brně a Praze byli převezeni do Malé pevnosti Terezín a odtud do koncentračního tábora Mauthausen, kde byli popraveni.
15. 6. 1942
Na Řídící úřadovnu Gestapa v Praze se dostavil Karel Čurda, který udal všechny podporovatele výsadků z Velké Británie, o kterých věděl. Mezi první zatčené patřili Svatošovi, jedni z nejvýznamnějších odbojářů. Ve stejný den byli v Dolních Vilémovicích zatčeni i členové rodiny Jana Kubiše.
16. 6. 1942
Zatýkací komando Gestapa vtrhlo v Praze do bytu rodiny Moravcových. Marie se během zatýkání otrávila, její manžel Alois a syn Aťa byli zatčeni. Otrávit se stihl i Jan Zelenka-Hajský, jeden z nejbližších spolupracovníků Anthropoidu. Dalšími zatčenými byli Krupkovi, Kučerovi, Královi, Bejblovi a Vosmíkovi.
17. 6. 1942
Pravoslavný chrám sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici, kde se ukrývali parašutisté Josef Gabčík, Jan Kubiš, Adolf Opálka, Jan Hrubý, Jaroslav Švarc, Josef Valčík a Josef Bublík, obklíčilo 700 mužů. Boj o chrám trval sedm hodin, nikdo z obránců nepřežil. Gestapo zatklo představitele pravoslavné církve.
18. 6. 1942
Na Kobyliské střelnici v Praze byl popraven předseda vlády divizní generál Alois Eliáš. Ve stejný den zde byli popraveni Miloslav Dvořák, Václav Eisman, Božena Hajnalová, Milada Kešnerová, Sylvestr Novák, Marie Spilková a Marie Svobodová.
19. 6. 1942
Ve východních Čechách byli zatčeni František Vaško a jeho bratr Jindřich. Vaškovi byli významnými podporovateli výsadku Silver A a členy odbojové organizace Čenda. Oba byli popraveni 2. července na Zámečku v Pardubicích.
20. 6. 1942
Po přestřelce s Gestapem se v bezvýchodné situaci smrtelně postřelil velitel výsadku Silver A Alfréd Bartoš. Svým zranění podlehl o den později.
21. 6. 1942
Protektorátním ministrem vnitra Richardem Bienertem byl nařízen soupis tzv. Cikánů, který prováděly četnické stanice. Gramofonová společnost Esta nahrála dvě gramofonové desky s příběhem Rychlých šípů. Hlasy postavám propůjčili chlapci z oddílu Jaroslava Foglara.
22. 6. 1942
V Hradci Králové se konala velká manifestace deklarující věrnost říši, které se účastnilo asi 25 000 osob. Hlavním řečníkem byl Emanuel Moravec.
23. 6. 1942
Ilustrační foto
Byla obklíčena osada Ležáky, její obyvatelé byli odvezeni do Pardubic a domy byly zapáleny. Ten den bylo zavražděno 34 obyvatel, z toho 18 žen. V Národním divadle se konalo shromáždění 1800 umělců s cílem vyjádřit věrnost říši. S projevem vystoupili Emanuel Moravec, herec Rudolf Deyl a ředitel Ladislav Šíp.
24. 6. 1942
Ve čtvrtek 25. června byly zatčeny podporovatelky skupiny Anthropoid Marie Kovárníková a Ludmila Soukupová. Obě ženy Gestapo přesvědčily, že nebyly zapojeny do odbojové činnosti a že byly pouze milenkami parašutistů. Přesto byly 24. října v koncentračním táboře Mauthausen obě sestry popraveny.
25. 6. 1942
V noci na 26. června vysílal radista výsadkové skupiny Silver A četař Jiří Potůček z Bohdašína svou poslední depeši, ve které informoval Londýn o vypálení Ležáků.
26. 6. 1942
Ve Vejprnicích byl popraven podplukovník Jaroslav Weidmann, kterému se od roku 1940 podařilo na Plzeňsku vybudovat rozsáhlou zpravodajskou odbojovou skupinu napojenou na Obranu národa a zpravodajsky operující i ve Škodových závodech v Plzni. Ve Vejprnicích bylo do 30. června popraveno minimálně 18 osob.
27. 6. 1942
V Podkrkonoší začala rozsáhlá pátrací akce s cílem lokalizovat vysílačku Libuši obsluhovanou četařem Jiřím Potůčkem, radistou skupiny Silver A. Nejzásadnější dopady přinesla především sokolské odbojové organizaci, která se na podpoře Jiřího Potůčka podílela největší měrou.
28. 6. 1942
V Pardubicích byl zatčen evangelický farář František Dobiáš, který vydal falešné křestní listy parašutistům skupiny Silver A Jiřímu Potůčkovi, Alfrédu Bartošovi a Josefu Valčíkovi.
29. 6. 1942
Na Kobyliské střelnici byli popraveni novinářka, politička a organizátorka ženského hnutí Františka Plamínková, hudební historik Otakar Kamper, plukovník generálního štábu Josef Churavý a jeden ze Tří králů Josef Mašín. Jiřímu Potůčkovi se podařilo prostřílet z obklíčení, ale vysílačka Libuše byla ztracena.
30. 6. 1942
Výnosem říšského protektora byla zřízena funkce generálního velitele uniformované protektorátní policie i generálního velitele neuniformované protektorátní policie. Jako vnitřní řeč policejních složek byla zavedena výhradně němčina. Úřady generálních velitelů podléhaly přímo K. H. Frankovi.
1. 7. 1942
Ilustrační foto
V lese u Pardubic byl zřejmě ve spánku protektorátním četníkem Karlem Půlpánem zastřelen radista výsadku Silver A četař Jiří Potůček. Na Zámečku v Pardubicích bylo popraveno 40 podporovatelů výsadku Silver A.
2. 7. 1942
Na Václavském náměstí vystoupil před 200 000 shromážděnými Emanuel Moravec a vyhlásil zrušení civilního stavu výjimečného. Nakladatelství Borový vydalo knihu Lidé z maringotek Eduarda Basse a básnickou sbírku Ladění Františka Halase.
3. 7. 1942
Likvidace Heydricha vyvolala změny v otázce poválečné obnovy československých hranic v předmnichovské podobě. Po složitých jednáních zneplatnila v srpnu 1942 mnichovskou dohodu Velká Británie. Svůj podpis odvolala v září 1942 i Francie a v roce 1944 Itálie. Přelom 60. a 70. let přinesl urovnání záležitosti i s NDR a SRN.
Největší poprava Čechů v dějinách tábora začala ráno v sobotu 24. října 1942. Jako první byla zastřelena MUDr. Frantová, která ošetřila zraněné oko Jana Kubiše. Toho dne bylo zavražděno 262 lidí. Dalších 11 přišlo na řadu 26. ledna 1943. Jako poslední byl 3. února 1944 popraven František Pecháček.
24. 10. 1942
V Manětíně se na četnické stanici přihlásil konfident Karel Čurda žijící pod změněným jménem Karl Jerhot. V několika městech včetně Prahy vypukly po 5. květnu nepokoje a přestřelky, které vedly k zániku protektorátu. V noci na 8. května obsadili povstalci Pražský hrad a vztyčili zde československou vlajku.
5. 5. – 9. 5. 1945
Poničená Historická budova Národního muzea v květnu 1945.
„Kat českého národa“ K. H. Frank byl mimořádným lidovým soudem shledám vinným z válečných zločinů a odsouzen k trestu smrti oběšením. Po zamítnutí odvolání a žádosti o milost byl rozsudek vykonán na dvoře Pankrácké věznice před zraky několika tisíc diváků.
22. 5. 1946
Už v červnu 1945 rozhodli českoslovenští představitelé o znovuobnovení Lidic. Nová obec čítající 150 domů, s úřadem, poštou nebo kulturním domem byla vystavěna zhruba 300 m od místa, kde se nacházela původní vesnice. Na místě původních Lidic vzniklo pietní místo s památníkem.
1945 – 1955
Oba bývalí parašutisté, 36letý Karel Čurda a 27letý Viliam Gerik, byli za velezradu odsouzeni k trestu smrti a v Pankrácké věznici byli 29. dubna v 11.57 popraveni oběšením.
29. 4. 1947
Památník poblíž místa útoku odhalený v roce 2009 tvoří 9 metrů vysoký sloup z oceli ve tvaru trojbokého hranolu. Na vrcholu podstavce stojí zády k sobě tři postavy s roztaženými pažemi. Dva muži v přilbách představují československé parašutisty, třetí postava v klobouku symbolizuje příslušníka domácího odboje.
27. 5. 2009
„Padlým čest a mír, živým odpovědnost a boj“. Bez pomoci lidí žijících v protektorátu by úspěch operace nebyl myslitelný. Většina těchto lidí zaplatila životem. Památník nesoucí jména hrdinů heydrichiády byl na nádvoří kostela sv. Cyrila a Metoděje v Resslově ulici odhalen v lednu roku 2011.
leden 2011